,,Pan Dokonalý´´

22. března 2011 v 21:58 | Candy |  People in My Life
Ahojky všichni..!
Tak jsem přemýšlela, že jsem dosud nepřidávala žádné člověk o mě samé. Tentokrát bych chtěla napsat článek o ,,Panu Dokonalém,´´ klukovi, který ovlivnil výrazně poslední roky mého života.
Více v celém článku.




Někteří lidé věří na lásku na první pohled, jiní ne. Já sama se přikláním na tu první stranu. Samo se mi to osvědčilo.
Takže... Byla jsem první den v nové škole, což se samo o sobě přiklánělo k situaci, že by se mohl na love scéně konečně objevit nějaký fajn týpek (dosud nás bylo ve třídě 7, z toho 2 kluci - 1 šprt a druhý mi byl po ramena). Ale nyní to vypadalo slibně. Druhý stupěň, nové město. Hned před první hodinou jsem šla do kabinetu ředitele, kde jsem měla vyfasovat učebnice. A co se nestalo. Uslyším křičet nějakou slečnu, otočím se na stranu, odkud přiléhá hluk a uvidím něho. Řítil se před chodbu jako šílenec. Utíkal co mu nohy stačily a ona, zmíněná slečna za ním. A co se nestalo, osud tomu tak chtěl. Protože bylo ráno, byla vytřena podlaha, tudíž byla vlhká a milý ,,Pan Dokonalý´´ uklouzl přímo přede mnou. Podívala jsem se směrem ke svým nohou a stalo se to. Candy se zamilovala. Nikdy se mi nic takového nestalo. Rázem jsem věděla: A je to v háji! Tenhle týpek se zdál naprosto neodolatelný. Modré oči, vypracovaná úžasná postava a špinavé blond vlasy. Přesně jak jsem si ho vysnila. Utrousil něco jako slova omluvy a byl pryč.
Jak jsem se později dozvěděla, byl o dva roky starší a tak dále, prostě jsemho znala jako své boty, aniž by on věděl o mé existenci. Protože jsem byla tenkrát ještě malá, hloupá a nezkušená, nic jsem nedělala. Rok jsem ho tiše milovala, nikdy se neodvážila ho oslovit. Neohlížela se po jiných.
12 Měsíců uplynulo jako voda. ,,Pan Úžasný´´ byl zadaný a stále stejně neodolatelný. Zkamarádila jsem se s jeho holkou, teda holkou, vůbec se k ní neměl, k mému štěstí, ale to je teď vedlejší. Asi bych to měla zrychlit, abyste při čtení neusnuly..!
Takže jsem začala chodit na hodiny volejbalu, kam chodil shodou náhod i on. Po pár měsících bych mohla soudit, že se z nás stali vážně dobří přátelé..! Teda, já jsem se k němu neměla, on ke mně ano. Čas od času mě vzal kolem ramen nebo došel pokecat. Ikdyž to byl nejoblíbenější kluk na škole, takový ten klasický idol dívek, našel si na mě chvilku. Na mě..! Jenže já nic. Protě jsem ho ignorovala, v jeho přítomnosti jsem se k ničemu neměla. Dneska bych to tolik chtěla změnit.
Pak došlo k jeho rozchodu s mladou a přišla jsem na řadu já. Jednoho krásnéh, nejkrásnějšího dne se mi položil tu krásnou větu: ,,Kájo, co kdybychom spolu chodili?´´
Co vám budu povídat. Největší chyba v životě. Ano, samo, že jsem s ním chodila, ale bylo to to takové chození nechození. ,,Pan Dokonalý´´ měl takové ty problémy s alkoholem, rvačkami a bavil se ne zrovna s dobrou partičkou. Později mu vadilo, že jsem moc hodná a že se k němu nemám na veřejnosti, ale já jsem stále nechtěla věřit, že je zrovna semnou. Proč by to štěstí mělo potkat zrovna mě? Když ho chce další desítka holek? Ano, potkalo mě, a já to nevěděla. Jednoho hrozného, nejhroznějšího dne jsem se s ním rozešla. Důvod? Prostě jsem myslela, že mě nemá rád, ale on měl...
Noci jsem kvůli němu probrečela. Nikdy to nepomohlo. Milovala jsem ho dál. Z nás byli zase ti staří dobří kamarádi, ale něco se přeci jen změnilo. Došlo mi, že celé to, co se stalo a důvod, proč nám to nevydrželo jsem byla já. Já, já a já.
Dneska tomu je už 2 roky, 7 měsíců a 22 dní. ,,Pan Úžasnej´´ už dávno vyšel z naší školy. Nevídám ho, jen pokaždé, když si za něj snažím najít náhradu a začnu s někým chodit, ten dotyčný se mi sice líbí, ale ,,Pana Úžasného´´ miluji. Pak se úmyslně oběví, zase mi zamotá hlavu a zmizí. Vedle mě zbyde další nepodařený vztah. Každého kluka s ním porovnávám. Žádný není tak dokonalý. Měla jsem to, co po čem jsem toužila, nevyužila jsem to. Měla jsem jeho, nedokázala jsem se smířit se silnou konkurencí. V součastnosti už jsem starší a chytřejší. Chtěla bych, aby mě poznal takovou, jaká teď jsem, ale nepozná. Určitě by nám to teď vydželo o hodně déle, jsme na stejné lajně. Za poslední půl rok jsem ho viděla snad jen pět krát. Pokáždé mi vytýkal, co vidím na mém klukovi, teď už dávno ex, protože se milý ,,Pan Úžasný´´ nesmířil s tím, abych byla šťastně zadaná jinde a musí mi to pokazit.
Miluji ho, je to chyba. Pořád mě to nepřešlo. Toužím ho obejmout, cítit tu vůni jeho parfému... Jemže to už je pryč. Změnil se. K horšímu. Teď se chová jako →debil← Nemůžu to změnit. Kamarádství je pryč. Láska je pryč. On je pryč.
Zase se chovám jako dřív. Snažím se ho nebrat na vědomí a ignorovat. Když ho konečně někdy poktám, skoro nic neříkám. Nechci do toho znovu tolik spadnout. Čekám, že jednou se probudím, všechno zlé bude pryč. Já se budu moci opět zamilovat. Konečně a doopravdy, ,,Pan Úžasný´´ bude jen špatná stránka minulosti. Snad. Doufám...
Často si říkám, co mu napsat? Co naznačit jeho nej kamarádovi, který je shodou náhod i můj kámoš, jak mi na něm záleží. Změnilo by to něco? Nejspíš ano, ale já si nejsem jistá, jestli bych ještě další zranění od jeho osoby přežila. =(

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 klikli2 klikli2 | Web | 22. března 2011 v 22:13 | Reagovat

Prečítala som si to až do konca. A musím povedať som v rozpakoch, bohvie čo by sa stalo keby...a keby... proste samé otázky, je mi ľúto, že ho stále ľúbiš, podľa mňa si ťa nezaslúži.

2 Lady L Lady L | Web | 22. března 2011 v 23:26 | Reagovat

wow taky jsem to četla do až dokonce
a docela tě chápu

Já mám zase jinou situaci
v 8.třídě jsem jela ze školy a najednou jsem si tam ,,všimla,, jednoho kluka od nás ze třídy
a postupně jsem se na něj dívala víc a on mě taky nějak ,,škádlil,, atd..
takže jsem se do něj postupně zamilovala (tehdy to byly city )

pak asi až do vánoc to jsem si jako dala  stopku ale s novým rokem jsem zas pokračovala ale ke konci února byl nejdřív nemocnej on pak já (a když jsem byla já tak mi došlo že na něho musím zapomenout ) takže sem si ho ,,násilím,,vyrvala ze srdce přežila školu pak byly zase prázdniny takže jsem se odmilovala a pohoda

ale pak v květnu  jsem se na něj začala najednou pořád dívat atd..( takže vlastně začala chemická láska - bez citů a stále platonická ) :-(  

pak předposlední den školy (červen )  mi PLATONICKY zlomil srdce .. no dostávala jsem se z to ho celý prázdniny
( často jsem brečela i v noci a neměla jsem nikoho komu bych to řekla :(  )

pak začla 9. třída v pohodě nesnášela jsem ho tkž dobrý
ale pak v říjnu (na den jeho narozek :D ) jsme jeli do olomouce  no celý den dobrý ale pak jak jsme jeli šalinou na nádr tk jsem se na něj párkrát koukla a byla jsem z5 tm kde jsem byla (ch. láska)
a už jsem si ho 1000x zkoušela zhnusit a odmilovat se  ale já se prostě potácím od toho že ho nesnáším jsem v pohodě a zpátky do ch.lásky (a to celé  třeba i za týden )
a poslední mi připadá že já si v sobě nastavím že se na něj nebudu koukat že ho nechcu ani vidět - a on se na mě kouká o to víc , ale když si v sobě řeknu že na něj budu koukat - tak se na mě kuká málo

jinak ten průběh mám i na blogu a furt to prostě trvá a já s tím moc nezmůžu protože si nedokážu říct že už ho nechcu ani vidět a že to prostě musím vydržet ... já sivždycky myslím že co dyby jsem se mu třeba líbila že by mohlo být něco víc

a přesně jako u tebe... co kdyby ?

3 Lů | Web | 23. března 2011 v 14:04 | Reagovat

Myslela jsem že to skončí dobře, a ono ani ne.. Je mi líto že se změnil.. Ale to k životu patří. Jestli to byl tvůj první kluk, tak mám tady pro tebe jeden citát, který bude na tebe perfektně sedět: "První láska je los, který nevyhrává, ale celý život si pomatuješ jeho číslo." Myslím si že to přesně sedí na tebe :-) Ber to jako pozitivně, nechci aby sis myslela že tě tady nějak urážím :-D Ale krásně napsané.

4 Tesů Tesů | Web | 23. března 2011 v 16:16 | Reagovat

tak to je mě líto... :(( na lásku na první pohled taky věřím... :DDD stalo se mě to... ale bylo to takový složitý no to je už jedno... teď už ho nemiluju takže pohoda... :)) :D
a jak se máš? :))
jo dívám se na superstar i přes to že jsem nechtěla... :DDD
a kolik ti vlastně je? :) :D

5 NikiSs NikiSs | Web | 23. března 2011 v 17:05 | Reagovat

moc hezkej článek ;-)

6 NikiSs NikiSs | Web | 23. března 2011 v 17:06 | Reagovat

je mi lítožže to takhle dopadlo,ale napsala si to strašně hezky ;-)

7 NikiSs NikiSs | Web | 23. března 2011 v 17:06 | Reagovat

a máš moc hezkej blog :-)

8 Lovelka <3 Lovelka <3 | Web | 23. března 2011 v 17:06 | Reagovat

Ahoj, máš nastavený ten design. No při výrobě jsem počítala s tím že bude menu nahoře shrnuty.. Nešlo by abysis udělala rozcestníky? Pak by se to dalo do volitelného horního boxu a měla bys celý to modro stínovaný do bílé jen text takhle se usekavaj obrázkyy. a vypadalo by to líp kdybys to měla shrnutý. Ale jestli se ti to takhle líbí tak ok.

9 DajounkaˇˇSB♥ DajounkaˇˇSB♥ | Web | 23. března 2011 v 17:45 | Reagovat

Život jde dál a ty určitě jednou zapomeneš poznáš někoho, kdo ti bude zase vším♥ a budeš prožívat další nádherné chvíle :-)

10 Nikol Nikol | Web | 23. března 2011 v 19:45 | Reagovat

zezačátku mi to přišlo jak z nějakýho filmu :) láska je krásná věc, jak ta šťastná tak ta nešťastná... hlavne to nebyl zadny pan uzasny, byl to normalni kluk jen sis ho idealizovala ve sve mysli :(:) znam to prave zazivam neco podobneho :'(

11 velky-omyl velky-omyl | Web | 24. března 2011 v 21:52 | Reagovat

moc pěkný článek :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama